| oficiální stránky střediska | http://www.junak-tabor.com/ |
Historie skautského hnutí v Táboře
Po vzniku Československa roku 1918 bylo v Táboře založeno několik organizací – Klub československých turistů, Sokolská župa Žižkova a v roce 1919 skautské sdružení, o jehož vznik se zasloužil JUDr. Emanuel Chalupný.
JUDr. Emanuel Chalupný se narodil v Táboře 14.12.1879. Po absolvování táborského gymnasia vystudoval práva na české universitě v Praze. Tam na něho zapůsobil svými názory především profesor T.G.Masaryk, později náš první prezident. Pod jeho vlivem se Chalupný začal zabývat sociologií, vědou o společnosti a společenských jevech. Ze vztahu k duchovní kultuře, tělesné výchově a k přírodě vyplynul i jeho zájem o skauting, který všechny tyto prvky v sobě slučoval. Proto souhlasil s návrhem Dr. Alice Masarykové, která doporučovala skauting jako vhodnou formu péče o mládež, a slíbil, že se postará o založení skautského odboru při táborském Sokole. Podobně jako A.B.Svojsík snažil se i Chalupný o skloubení výchovy skautské se sokolskou, ale stejně jako on narazil na nepochopení, a tak se v roce 1922 skautský sbor v Táboře osamostatnil.Po celou dobu svého života byl bratr Chalupný vedoucí osobností táborského skautingu a zastával přední funkce v okrese a později i v oblasti.
Skautský odbor se rychle rozvíjel.V červnu 1919 vznikl skautský oddíl děvčat Sokola a v roce 1920 také dětská družina Žabek. V roce 1920 bylo založeno místní sdružení přátel skautingu. Činnost táborských skautů brzy přesáhla hranice města. Až do roku 1929 fungoval dívčí oddíl pod vedením Lídy Hantákové.
Po počáteční euforii přichází po roce 1931 úbytek členů a celkový útlum. Důvodem byla hospodářská krize, pracoval pouze jeden chlapecký a jeden dívčí oddíl. V roce 1937 však vznikají další dva oddíly a v r. 1939 je již registrováno 230 chlapců a 180 dívek.
Po obsazení Čech a Moravy a vzniku Protektorátu v březnu 1939 bylo skautského hnutí postupně likvidováno; k oficiálnímu rozpuštění došlo 28. 10. 1940. Letní tábory v roce 1940 byly postaveny, ale některé nebyly dokončeny. Někteří vůdci byli včas varováni před připravovanou akcí gestapa a tábory dobrovolně ukončili ještě před zásahem. Další tábory byly v časných ranních hodinách přepadeny gestapem a násilně likvidovány, táborové vybavení zabaveno a účastníci v nedostatečném oblečení pak vyslýcháni tři dny táborským gestapem a zadržováni včetně dětí ve sklepení budovy gestapa.
Po skončení okupace byla v Táboře v roce 1945 skautská organizace slavně znovuvzkříšena. Vzniklo 16 oddílů ve dvou chlapeckých a jednom dívčím středisku.Rozvíjela se bohatá skautská činnost, nadšení členové neúnavně pracovali. Akce byly zaměřeny na veřejně prospěšné práce, vycházel pravidelný měsíčník Táborák. Postupně se však početní stav snižoval v důsledku politických událostí a celkového utlumení činnosti Junáka. Po letních táborech v roce 1948 bylo hnutí dne 28. 10. 1948 podruhé násilně rozpuštěno. Jedinou skauty organizovanou činností zůstaly štědrodenní pochody na Příběnice.
Po zákazu Junáka došlo na Táborsku k naprostému útlumu skautského hnutí. Dne 27. 5. 1958 zemřel Emanuel Chalupný, jeho pohřeb na klokotském hřbitově se stal určitou skautskou manifestací. V roce1964 vznikl při ODPM v Táboře zájmový oddíl Zálesáci, který prováděl zastřenou skautskou výchovu a měl samostatnou klubovnu.
V dubnu 1968 začala druhá obnova skautingu v Táboře. Nastal opět velký příliv nových členů, střediska měla dostatek činovníků. Navázalo se na původní činnost, byly získávány nové klubovny, skauting měl velkou podporu městských orgánů. Ve městě byla ustanovena dvě střediska – chlapecké a dívčí. V letech 1971–75 existovaly při ODPM pionýrsko-skautské oddíly se specializací na zálesáctví, tábornictví a vodní turistiku. Okresní vedení PO o zastřené činnosti vědělo a vcelku ji tolerovalo. Po zastavení činnosti v roce 1971 se skauti a roveři z různých oddílů spojovali do trampských osad a pokračovali v činnosti; k těmto osadám se připojilo i spousta samotářů. V roce 1982 začíná skupinka rodičů, převážně bývalých skautů, organizovat letní tábory rodičů s dětmi v duchu skautských táborů. Na jaře 1983 vzniká klukovské společenství Trilobiti, v roce 1985 je založen skautský klub Širokko, který pravidelně pořádá velké večerní hry Hon na Širokka. V roce 1987 byla v Táboře uskutečněna beseda s Jaroslavem Foglarem za velké účasti veřejnosti, přestože akce měla zakázané plakátování. Organizátory byli členové klubů Široko a Trilobiti.
22.11.1989 vyhlásil z popudu táborských studentů při jejich druhé manifestaci na Žižkově náměstí bratr Jaromír Šimek třetí obnovu Junáka v Táboře za nadšeného souhlasu přítomných občanů. Do obnovené práce se spontánně hlásilo mnoho přítomných a hned byla zahájena příprava na nábor nových členů a na zakládání nových oddílů. Počátkem roku 1990 jsou ustavena dvě střediska, 1.chlapecké a 2.dívčí, která čítala přes 400 dětí. Byla otevřena skautská výstava krojů, vlajek, odznaků, fotografií a písemností a konal se sraz skautů a skautek u hrobu prezidenta Beneše. Od roku 1990 se stalo pravidelným pořádání akcí zaměřených na dětskou veřejnost (účast na Dětských dnech, Táborských setkáních, Dni otevřených kluboven, …). Pro vzdělávání činovníků je organizována celá řada akcí, jako např. vůdcovské zkoušky, čekatelské zkoušky a zdravotnické kurzy, pro rádce rádcovský kurz HUStilka. Proběhlo mnoho mezinárodních aktivit, jako např. účast táborských skautů na mezinárodním táboře v Praze ‘‘Fénix 97‘‘, mezinárodní expedice ‘‘Bretaň 99‘‘ a ‘‘Irsko 2001‘‘, dále společné táboření s francouzskými skauty z Vienne v roce 2003.
Na konci roku 2003 se v Táboře registrují dvě střediska – 1.středisko Tee-pee a 12.středisko Kalich, která se v lednu 2007 sloučila ve společné 1.středisko Kalich.
podle informací z Almanachu k 80. výročí založení skautingu v Táboře zpracovala Alžběta Žáková